Vzdělávací strategie ve výuce: plánování, volba a vyhodnocování

Kvalitu výuky neurčuje jen výběr tématu či učebnice, ale především to, jakým způsobem učitel vede žáky k učení. Promyšlené vzdělávací strategie – tedy způsoby, jak strukturovat výuku, jak žáky aktivizovat a jak pracovat s hodnocením – rozhodují o tom, zda žáci pouze „projdou látkou“, nebo skutečně porozumí, dokáží přemýšlet a aplikovat naučené v praxi.

Webinář se zaměřuje na to, jak výuku strategicky plánovat, jaké vzdělávací strategie pro různé cíle volit a jak ověřovat jejich účinnost. Účastníci si vyzkouší převést obecné cíle (z RVP/ŠVP, tematického plánu či školních priorit) do podoby konkrétních výukových strategií a zpětně je vyhodnotit na základě výsledků žáků i vlastní reflexe.

Součástí programu jsou konkrétní návody, příklady hodin a tematických celků, šablony pro plánování i jednoduché nástroje pro vyhodnocení zvolené strategie.

1 890 Kč

Když je strategie jasná, učení žáků je čitelné.

  • Termín: 13. 4. 2026, 15:00-18:00
  • Cílová skupina: učitelé ZŠ, SŠ, VOŠ
  • Forma: Online jednodenní seminář v prostředí Google Meet, 1 den před konáním webináře Vám bude na e-mail uvedený při registraci zaslán odkaz k připojení: k webináři se prosím připojte minimálně 5 minut před jeho začátkem (připojení bude možné již 15 min. před začátkem). Pokud nenajdete odkaz ve své e-mailové schránce, zkontrolujte spam a hromadnou poštu.
  • Délka: 4 vyučovací hodiny
  • Úhrada ze šablon: ANO
  • Osvědčení o absolvování: ANO
  • Lektor: doc. RNDr. Aleš Ruda, Ph.D., MBA


P R O G R A M 

Modul 1: Strategické plánování výuky – od cílů k volbě strategie

  • Vzdělávací strategie: co to je a jak se liší od metod a forem výuky.
    • RVP/ŠVP, školní priority a konkrétní cíle:
    • jak z „velkých“ cílů (kompetence, průřezová témata, profil absolventa) odvozovat konkrétní výukové cíle;
    • typy cílů (poznatkové, dovednostní, hodnotové) a jejich dopad na volbu strategie.
  • Postup „cíle – strategie – hodnocení“:
    • nejprve čeho chceme dosáhnout, pak jakou strategií, nakonec jak poznáme, že se to podařilo.
  • Ukázky: přeplánování vybrané hodiny / tematického celku na „strategičtější“ podobu.

Modul 2: Volba vzdělávacích strategií – jak a podle čeho se rozhodovat

  • Přehled hlavních typů vzdělávacích strategií:
    • frontální vs. žákovsky orientované;
    • kooperativní učení, badatelsky / problémově orientovaná výuka;
    • strategie zaměřené na kritické myšlení, čtenářskou a matematickou gramotnost;
    • projektová výuka, flipped classroom, prvky blended learningu.
  • Jak strategii volit:
    • podle typu cíle (získání nové informace, procvičení, aplikace, syntéza, reflexe);
    • podle úrovně samostatnosti žáků a klimatických podmínek ve třídě;
    • podle času a dostupných zdrojů.
  • Praktické příklady:
    • jedna „látka“ (např. z dějepisu, matematiky, cizího jazyka) – tři různé strategie a jejich dopad na učení žáků;
    • kdy je vhodné zůstat u „jednodušší“ strategie a kdy se vyplatí náročnější přístup.

Modul 3: Vyhodnocování vzdělávacích strategií – co funguje a jak to poznat

  • Co znamená „fungující strategie“:
    • vztah mezi strategií, cílem a výsledky žáků;
    • pozorovatelné indikátory učení (aktivita žáků, kvalita jejich práce, míra porozumění).
  • Jak sbírat důkazy o účinnosti strategie:
    • krátké výstupové úkoly, lístky z hodin, minitesty, sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků;
    • využití portfolií, pracovních listů, projektů a prezentací jako zdrojů dat.
  • Reflexe učitele:
    • jednoduché reflexní otázky po hodině („Co bych příště zachoval, co upravil, co vypustil?“);
    • role kolegiálních hospitací a sdílení v rámci předmětových komisí.
  • Jak s výsledky naložit:
    • úprava strategie, cíle nebo podmínek ve třídě;
    • zaznamenávání ověřených postupů jako „dobré praxe“ pro tým.

Modul 4: Tvorba vlastního akčního plánu – strategie pro mojí výuku

  • Výběr „pilotního“ tématu / tématického celku: kde má změna největší smysl (obtížná látka, nezájem žáků, slabé výsledky)?
  • Vytvoření nebo úprava plánu výuky:
    • cíle – zvolená strategie – plánované důkazy o učení;
    • identifikace možných rizik (čas, kázeň, nejasné zadání) a návrhy, jak jim předcházet.
  • Osobní akční plán učitele na následující 1–2 měsíce:
    • 3–5 konkrétních kroků, které účastník vyzkouší ve své výuce;
    • jak a kdy vyhodnotí, co se osvědčilo.
  • Sdílení v menších skupinách (pokud je to organizačně možné) – inspirace, nápady, tipy.